Jak to všechno začalo...

Všechno to začalo vlastně docela nenápadně. Věděla jsem, že se v blízké CHS mají brzy narodit štěňátka. Jelikož jsme však ještě neměli hotový dům a bydleli u rodičů, nechtěla jsem se vázat na myšlenku, že bychom si jedno štěně mohli pořídit. Uvnitř mě však i přesto vyrůstal určitý "bojový plán" a tím i malá naděje, protože jsem si fenku australského ovčáka velmi dlouho přála. S chovatelkou Ester jsme byly v intenzivním kontaktu a s rostoucím bříškem maminy Korinky rostlo i moje vnitřní přesvědčení, že pokud se narodí má vysněná black tri fenečka s dlouhým ocáskem, bude prostě moje. Jednou odpoledne zazvonil telefon, na druhém konci se ozvala chovatelka a náš rozhovor vypadal asi takto:

Ona: "Tak už jsou na světě."

Já: "No a jak to dopadlo????"

Ona: "Prostě se přijeď podívat a sama uvidíš!"

Já: "Nenapínej a řekni, ano nebo ne????"

Ona: "Sedni na kolo a přijeď!"

Myslím, že kdyby tenkrát někdo měřil rychlost, se kterou jsem ujela potřebnou vzdálenost, byl by to jednoznačně světový rekord. S malou dušičkou jsem vstupovala do místnosti s porodním boxem. Poslední dva, jeden krok a..... u maminky Korinky leželo sedm malých plyšáčků a z nich jedno jediné bylo černé s bílými a hnědými flíčky. Se zatajeným dechem jsem se zeptala "Je to fenka???" a Ester na to pobaveně... "No jo, je to fenka". Všechno bylo jasné, láska na první pohled a od té chvíle naše Bekynka.

Měli jsme velké štěstí, že jsme bydleli velmi blízko CHS. Mohli jsme tím pádem osobně sledovat, jak se Bekča klube z úplně malinkatého miminka a roste v krásné a sebevědomé štěně. Koncem prázdnin přišel den "D" a Bekynka se stala oficiálně novým členem naší rodiny. 

Co od nás můžete očekávat

Co očekáváme my od budoucích majitelů? 

Hóódně lásky, kupu trpělivosti a pořádnou dávku vlídné důslednosti při výchově a výcviku. Dále ochotu zůstat s námi      i nadále v kontaktu, abychom mohli sledovat růst, vývoj a případné úspěchy našich miminek.